Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Církev a různé ideologie

Každý z nás má v sobě touhu žít tak, jak je pro něj výhodné a pohodlné. Jen někteří však dokáží odhlédnout od svých zájmů a udělat něco pro druhé. Komenský chápal církev jako pevnost pravdy, ta však byla často pevností lidské moci a sobectví, řízená osobními zájmy jejích představitelů. Celé dějiny ukazují na touhu člověka po vládě nad druhými. Historie naší země svědčí o různých etnických skupinách a národech, jedincích i skupinách, kteří chtěli žít na úkor druhých a zajistit pro sebe blaho, respekt a výsady. Církev se stala ve čtvrtém století našeho letopočtu jedním z nástrojů, který toto blaho a respekt některým lidem zajišťoval, často na úkor druhých. Právě proto dnes mnoho lidí pohlíží na církev oprávněně s despektem a vnímá ji jako něco nepotřebného. Po boku takové církve stojí i další “náboženství” a myšlenky, jejichž záměr ovládnout svět je úplně stejný a nebezpečný ve chvíli, kdy slouží lidskému sobectví a osobním zájmům. Potřebujeme se v historii orientovat, abychom nezůstávali uvěznění v pevnostech vžitých představ různých ideologií a nepřehlíželi věci skryté a drobné, které nám mohou ukázat pravdu.

Při pozorném zkoumání církevních dějin zjistíme, že na jedné straně stáli lidé, kteří církev zneužívali pro své zájmy, na straně druhé však vidíme také ty, kteří se ji snažili nezištně reformovat a přinášeli do společnosti mnoho prospěšných hodnot a služeb. Bůh chce skrze církev sloužit lidem ve všech generacích a národech. Od tohoto záměru ji někdy sami představitelé církve odvedli, když mysleli víc na sebe než na Boží plány. Místo služby lidem je pronásledovali, zabíjeli a zneužívali (např. v křížových výpravách). V důsledku tohoto jednání rostla u mnoha lidí touha po změně, která však ne vždy vyzněla pozitivně.

Existují dvě podobná slova, avšak s různým významem: reformace (lat. obnovení či oprava) a revoluce (z lat. revolvere - převracet).

To, co děláme, jak žijeme, se musí stále reformovat, aby byl obnovován náš původní záměr. Pokud nedochází k pravidelné reformaci, dojde v tlaku okolností k revoluci, která může přinést úplnou změnu směru. I pokud sledujeme jasný záměr, velice snadno ztratíme jeho smysl a začneme se zabývat věcmi, které s ním nesouvisí nebo jsou s ním v přímém rozporu. Proto potřebujeme neustále reformovat své myšlenky, záměry i činy.

Církev vznikla skrze Ježíše Krista, který byl také jejím prvním reformátorem. Narodil se v Izraeli, který obdržel od Boha skrze Mojžíše několik důležitých nařízení. Ty byly důležité pro ochranu tohoto národa a jejich podstata se dala shrnout slovy, které říká apoštol Pavel v Bibli: “Láska je naplněním zákona.” Zákon měl Izraelcům ukázat, jak žít, aby předešli různým konfliktům a problémům. Židé si však tato přikázání postupně sami rozpracovali, rozvinuli a v době Ježíše dodržovali mnoho set příkazů a povinností, které je zotročovaly a život jim naopak komplikovaly. Při tom všem jim ale unikla podstata a smysl těchto nařízení, dokonce často jednali v rozporu s touto podstatou. Ježíš Židy napomínal: „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože dáváte desátky z máty, kopru a kmínu, ale zanedbáváte smysl Zákona: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba dělat a to ostatní nezanedbávat. Slepí vůdcové! Cedíte komára, ale velblouda polykáte.“ (Matouš 23/23-24).

Ježíš přinášel pravdu do prostředí pomatení a klamu a byl za to ukřižován lidmi, kteří měli druhé milovat. Ježíš tak byl první reformátor, který za své výroky zaplatil smrtí a stejný Kristův duch obnovy povstával i v dalších letech skrze další Boží služebníky. Někteří z nich dopadli podobným způsobem, protože jejich myšlenky se nehodily těm, kteří si zakládají na svém postavení a moci. Pokud křesťané žijí v pokoře, mohou být Božími nástroji a dělat velké věci pro druhé. Pokud se křesťané starají o sebe a vlastní blaho, jsou ovládáni stejným sobectvím jako kdokoli jiný, církev se tak stává nástrojem jejich zabezpečení a moci, stejně jako jiné organizace a ideologie. Člověk byl Bohem stvořen, aby svět spravoval a rozvíjel. Lidské sobectví však mění tuto vládu v uzurpátorství a využívání. Církev byla po dlouhá léta nástrojem, kterým byl svět ničen, protože byla v rukou lidí, kteří v tomto světě vládli.

V devatenáctém století přestala být církev populární. Hlavní, katolická církev, která držela otěže moci, se nebyla ochotna reformovat. Hroutily se také vlády jednotlivých zemí, které byly s touto církví spojeny. Reformované církve byly malé, roztroušené a neměly takový vliv. Společnost se měnila díky novým technickým možnostem a vědeckým objevům. Přišla vědecko-technická revoluce a zrodil se humanismus. Člověk se stal středem zájmu společnosti namísto Boha, který byl do té doby podávám lidem naprosto nevhodným způsobem. Byla formulována evoluční teorie a materialistické pojetí světa. Místo toho, aby se církev reformovala a představovala Boha takového, jaký opravdu je, ovlivnili zklamaní křesťané negativně následující generace.

Karel Marx se narodil 5. května 1818 v Trieru v Německu. Jeho otec Hirschel Ha-lewi Marx byl advokátem a potomkem slavného rabína Eliezer Ha-lewi z Mohuče. I matka Karla Marxe, Henrieta Pressborcková, byla dcerou rabína. Ještě před narozením syna Karla zakázaly úřady Židům vykonávat činnosti, které měly něco společného s právnictvím a lékařstvím. Proto Marxův otec přestoupil k protestantismu a mladý Karel se stal horlivým křesťanem, který psal už ve svém mládí křesťanské práce. Svoji první nazval “Sjednocení věřících s Kristem” podle Janova evangelia. Mimo jiné v ní psal, že: “Důvěrný vztah s Kristem vnitřně povznáší, utěšuje v trápení, uspokojuje a dává nám srdce, které snadno miluje.”

Marx poté studoval na univerzitě v Berlíně filosofii a na univerzitě v Jeně získal hodnost doktora. Právě v období studií u něj dochází k velké změně. Marx přestává uplatňovat svou víru v Krista v denním životě a začíná utrácet velké finanční obnosy za zábavu. Zavrhuje osobní vztah s Ježíšem Kristem a v dopisech svému otci líčí, že nalezl nové bohy. Hlavními tématy Marxových básní se stává „destrukce světa, nenávist, zkaženost, násilí, úmluvy o společné sebevraždě, smlouvy s ďáblem.“ Mnozí badatelé docházejí k závěru, že musel znát rituály používané při satanských mších, jejichž symboly používal. Bezpečně se ví, že tři jeho blízcí spolupracovníci (Heinrich Heine, Pierre J. Proudhon a Michail Bakumin) byli ctiteli Satana. Dalšímu jeho příteli, Bruno Bauerovi, liberálnímu teologovi, se podařilo přimět Bedřicha Engelse, který hluboce věřil v Krista, aby se stal finančním podporovatelem Karla Marxe. Engels za to zaplatil tím, že se později pod jejich vlivem také zřekl víry v Krista, kterou do té doby vyjadřoval upřímnými básněmi o Ježíši a jeho spáse.   

Mladý neznámý syn ševce z Gruzie, který se jmenoval Josef Džugašvili, v 15 letech napsal svou první báseň „Veliká je péče Všemohoucího.“ Mladý Josef se toužil stát křesťanským duchovním, a proto studoval na tbiliském teologickém semináři. Když se mu dostala do rukou Darwinova kniha o evoluční teorii, vyvodil z ní, že výsledkem evoluce je nemilosrdná vláda nejsilnějších a morálka nehraje v přírodním výběru žádnou roli. Mladý nastávající kněz ztratil víru v Boha. Stal se nejprve darwinistou a poté zapáleným marxistou. Jelikož byl ve svém mládí svědkem rasových bojů a viděl, že Rusové jsou v nich nejsilnější, rozhodl se vsadit na ně. Začal psát revoluční články a podepisoval je „Demonošvili“ a „Besošvili“, což gruzínsky znamená démonský a ďábelský a změnil si jméno na Josef Stalin, tedy ocelový.

Darwin ve své biografii vypráví, že „v říjnu 1838 prožil moment zjevení, který jej přivedl k přesvědčení o evoluční teorii.“ Tento student teologie ztratil víru ve Stvořitele a místo toho uvěřil v evoluční teorii založené na náhodě. Marx kolem r. 1860 v Londýně dokončoval svůj nejdůležitější spis socialismu “Kapitál”, když mu podle jeho vyjádření „spadla do klína“ Darwinova významná kniha “O původu druhů”, která se měla stát nejsilnějším argumentem pro jeho komunistické ideje o eliminaci nepřátel revoluce. Darwinova kniha se pro Marxe stala „přírodovědeckým základem jeho názoru.“ 16. ledna 1861 Marx napsal Ferdinandu Lassallovi: „Darwinova kniha je velmi důležitá a dobře se mi hodí, protože podporuje třídní boj ze zorného úhlu přírodovědy… kdy přírodověda dala Bohu konečnou ,smrtící ránu´.“ Marx pochválil také další Darwinovu knihu “Původ člověka” jako mistrovské dílo, které „dává lidem zapomenout na jejich božský původ a božské poslání, protože Darwin říká, že lidé pocházejí ze zvířat.“

I když Charles Darwin víru v Boha ztratil, jeho manželka Emma nadále pevně Bohu věřila a v tichosti se za svého muže modlila. Řada náznaků dokazuje, že na konci života se Darwin dostal do mnoha velkých vnitřních konfliktů. Victor Pearce vypráví, že podle Darwinovy ošetřovatelky, která o něj pečovala až do konce, byla Darwinovi útěchou Bible. Totéž dokládá i lady Hopeová, která Darwina na konci jeho života navštívila. Mluvila o tom, že Darwin se nakonec vrátil ke křesťanské víře a vyjadřoval lásku k Bibli. Osobně jí řekl: „Byl jsem mladý muž s idejemi - a k mé hrůze chytly tyto ideje jako požár. Lidé si z nich udělali náboženství.“

Je jedno, jak si pojmenujeme své náboženství nebo ideje, podstatné je, čemu slouží. Pomáhají lidem bez rozdílu k jejich rozvoji, obohacují lidské životy a vztahy, nebo někoho omezují a zotročují?

V tomto článku jsem Vám představil slepou víru izraelského národa, křesťanského náboženství, komunismu i evoluce a mohly bychom najít další, které utiskovaly celé generace lidí jako velké balvany. 

Věřím, že v dnešní době je to například humanismus, který se snaží v údajném zájmu člověka a jeho práv zajistit některým skupinám možnost žít si, jak chtějí. Tato práva jedné skupiny se však začínají obracet proti dalším skupinám a místo zájmu o člověka vystupují proti lidem.

Znovu chci zdůraznit, že Ježíš byl reformátor a stejný Kristův duch obnovy povstával i po další tisíciletí skrze mnohé Boží služebníky, kteří poukazovali na zrůdnost různých forem náboženství. Povstávali však i lidé, kteří nepřehledné situace využívali pro své revoluce a prosazení vlastních představ a plánů, které nejprve představovali jako pro lidi dobré.

I dnes potřebujeme reformátory, kteří budou ochotní měnit neužitečná náboženství v osobní vztah s Bohem a nepotřebné věci v užitečné. Reformátory, kteří poukáží na nebezpečnost a nepodloženost různých všeobecně přijímaných myšlenek, jejichž záměrem je pouhé ovládnutí a zničení lidí - obdobně jako tomu bylo u různých náboženství a ideologií ve stoletích předchozích. Potřebujeme reformátory, kteří budou myslet skutečně na druhé, ne si je brát jako rukojmí v zájmu svých plánů a  myšlenek.

Autor: Tomáš Růžička | pondělí 3.3.2014 10:33 | karma článku: 14,23 | přečteno: 721x
  • Další články autora

Tomáš Růžička

Poznejme skutečného nepřítele

Současná situace v Evropě nás vede k zastavení a zamyšlení nad podstatou islámu, který začíná být aktuálním problémem i v našich končinách.

19.1.2016 v 9:30 | Karma: 14,08 | Přečteno: 284x | Ostatní

Tomáš Růžička

Podaří se teroristům nás vystrašit?

Cítím hlubokou soustrast s utrpením rodin, které přišly o své příbuzné při vražedných útocích v Paříži. Přes veškerou lítost nad tímto odsouzeníhodným činem však nesmíme propadat obavám a strachu, které mají tyto útoky vyvolat.

14.11.2015 v 12:12 | Karma: 18,37 | Přečteno: 1250x | Ostatní

Tomáš Růžička

Zamyšlení nad smyslem výchovy

Jako rodiče se zaměstnáváme otázkou, jak nejlépe vychovat své děti, abychom jim poskytli co nejlepší vklad do života. O to víc jsme pak překvapení, co z našich dětí vyrostlo.

13.11.2015 v 11:59 | Karma: 13,18 | Přečteno: 882x | Ostatní

Tomáš Růžička

Život je víc než starosti o jídlo a oblečení

Přečetli jsme mnoho knížek, vyslechli množství rad a dozvěděli se celou řadu informací důležitých pro náš život. Pokud nám je přes třicet, vše podstatné jsme už zřejmě někde slyšeli.

2.11.2015 v 10:21 | Karma: 16,39 | Přečteno: 555x | Ostatní

Tomáš Růžička

Strach i vnitřní prázdnota jsou špatnými rádci

My Češi jsme se vždy uměli u piva vyjádřit k lecjaké otázce a kdejaký štamgast by dle svých slov mohl být z fleku prezidentem.

21.9.2015 v 10:33 | Karma: 13,70 | Přečteno: 524x | Ostatní

Tomáš Růžička

Nemusíme se bát ztráty svých hodnot, pokud je máme

Poslední dobou slýchám z úst lidí obavy o naši kulturu a hodnoty. Máme strach z emigrantů, kteří míří po tisících do našich končin.

16.9.2015 v 17:21 | Karma: 14,94 | Přečteno: 420x | Ostatní

Tomáš Růžička

A potřetí k uprchlíkům...

S radostí sleduji poslední dny v hlavních televizních zprávách, jak lidé v Rakousku a Německu přijímají uprchlíky a prakticky jim pomáhají na jejich cestě ke svobodě.

9.9.2015 v 10:45 | Karma: 20,20 | Přečteno: 2448x | Společnost

Tomáš Růžička

Nestrkejme hlavu do písku

Jeden z hlavních důvodů, proč se ulice měst Evropská unie plní uprchlíky, je působení Islámského státu na východě.

26.6.2015 v 10:15 | Karma: 14,13 | Přečteno: 602x | Ostatní

Tomáš Růžička

Změna Evropy se blíží

Poslední dny si kladu jednu otázku: “Kolik měsíců klidného života v našich domovech nám ještě zbývá?” Evropa mnohokrát změnila svou tvář nejen kartograficky, politicky, ale i kulturně.

17.6.2015 v 15:50 | Karma: 30,70 | Přečteno: 1526x | Ostatní

Tomáš Růžička

Evropská unie je jako babylonská věž

V posledních týdnech se radí zástupci členských zemí EU o možnostech, jak společně bojovat proti terorismu. Obyvatelé těch vyspělejších zemí se bojí dalších útoků, které mohou přijít kdykoliv a odkudkoliv, a všichni máme strach, že neznámí nepřátelé naruší náš klid, zničí naši životní úroveň a rozbijí to, co v Evropě systematicky mnoho let budujeme. Iluzi spravedlivého a ekonomicky silného "mega státu", kde se všichni mají dobře.

11.2.2015 v 7:11 | Karma: 21,33 | Přečteno: 828x | Ekonomika

Tomáš Růžička

Já nejsem Charlie

Poslední dobou si uvědomuji velkou radikalizaci společnosti žijící v Evropě, které nahrávají události vyvolávající strach a obavy. Pokud se nebudeme pevně držet našich hodnot a necháme se unést tímto strachem, populismem a davovou hysterií, bude se Evropa dále polarizovat a vztahy mezi jednotlivými skupinami v ní žijícími se budou nadále vyhrocovat.

12.1.2015 v 9:51 | Karma: 25,77 | Přečteno: 1610x | Politika

Tomáš Růžička

Přejme Izraeli jen to dobré

Lidé se mě často ptají, jestli lze dokázat, že Bible je Boží slovo, a ne pouze kniha psaná a vymyšlená lidmi. Takových důkazů existuje opravdu mnoho, ale po mnoha letech zkušeností vím, že pokud člověk nechce vidět pravdu, žádný argument ho nepřesvědčí. Přesto bych se s Vámi rád podělil o jednu skutečnost, která mě vždy znovu udivuje a utvrzuje v přesvědčení, že Bible je plná Boží moudrosti, kterou nikdo z lidí nemohl vymyslet. Tato skutečnost mě zároveň děsí, když vidím, jak lehkomyslně Boží pravdy přehlížíme a jaké to přináší důsledky.

29.8.2014 v 13:03 | Karma: 21,25 | Přečteno: 534x | Politika

Tomáš Růžička

Úcta k životu

Podle údajů ČSÚ lékaři v naší zemi provedli minulý rok přes 22 000 potratů (odborně UPT, tzn. „umělých přerušení těhotenství“) a přibližně 107 000 dětí se v tomto roce narodilo. V červnu 2013 bylo schváleno používání pilulky Mifegyne + Mispregnol, která ukončuje život dítěte do 49. dne od početí bez operačního zákroku. Tímto rozhodnutím se množství přerušených těhotenství určitě zvýší.

21.8.2014 v 13:30 | Karma: 34,85 | Přečteno: 3191x | Ona

Tomáš Růžička

Syndrom vyhoření

Vyhoření je fenomén dnešní doby. Jedná se o stav, do kterého se dostáváme důsledkem přepracovanosti, nenaplněných přání a tužeb, neuspořádaného osobního života i změn, které přinášejí přibývající léta. V zásadě se dá říci, že se ztratí naše motivace cokoliv dělat a my postrádáme smysl toho, proč tu jsme.

8.8.2014 v 18:01 | Karma: 18,92 | Přečteno: 968x | Ostatní

Tomáš Růžička

Proč platit za školu dvakrát?

Socialismus a jeho zvyky stále ohrožují naši demokracii. Tento stav můžeme pozorovat i na tom, jak některým politikům stále leží v žaludku vyrovnání státu s církvemi, byť se jedná o zanedbatelnou částku (0,17 desetin procenta rozpočtu) v porovnání např. se sumou, kterou platíme na dotacích za solární energii. Na celém vyrovnání je však důležitá především skutečnost, že se vrací to, co bylo socialistickým zřízením ukradeno. I když jsem psal na dané téma již řadu pojednání vycházejících z této základní premisy, musím se k tomuto tématu opět vrátit. Jelikož se politikům nedaří zpochybnit právě výše uvedenou premisu a to, co jejich předchůdci v minulém století vzali, si dál udržet ve státní správě, hledají způsob, jak vzít peníze církvím jiným způsobem. Místo toho, aby podporovali občanské iniciativy nabízející různé alternativy vzdělávání, rozhodli se posílit státní školství a ušetřit peníze tím, že odříznou vše ostatní. V éteru zaznívá výzva, aby si církve hradily provoz svých škol samy, když získají peníze z tolik diskutovaného vyrovnání. A zároveň s nimi chce ministerstvo školství odříznout i školy soukromé. "Soukromníci mají přece peněz dost a k čemu je v naší zemi soukromé vlastnictví a iniciativy." Ministr školství v duchu padesátých let minulého století připravil návrh, který má vše napravit a normalizovat. Návrh ministerstva školství počítá s tím, že soukromým a církevním školám sebere příspěvek na provoz.

28.7.2014 v 9:40 | Karma: 16,06 | Přečteno: 742x | Ekonomika

Tomáš Růžička

Stát a předškolní vzdělávání

Stát by měl vytvářet jasný právní rámec, uprostřed kterého mohou jednotlivci rozvíjet své aktivity a žít své životy v plné odpovědnosti za své jednání. Stát by měl nastavovat jasná obecná pravidla, aby si lidé svou odpovědnost uvědomovali. Jakmile se však tato pravidla přesouvají z obecných do konkrétních a stát začíná určovat jednotlivé oblasti života lidí, přebírá tím za jejich životy i jistou míru odpovědnosti. Pokud někomu upíráte jeho odpovědnost, děláte z něj otroka, což se projeví na jeho pasivním a vzpurném jednání. Komunistický režim byl vyhlášen tím, že z nás vychovával otroky skrze kontrolu každé oblasti společenského i soukromého života. Alarmující je, že v roce 2014 máme více zákonů, než tomu bylo před rokem 1989, což se projevuje na rostoucí pasivitě i nespokojenosti občanů. Velmi mě znepokojuje každý další krok, který posiluje kontrolu státu nad životy lidí a pomalu nás vrací do nesvobody a otroctví.

22.7.2014 v 9:15 | Karma: 18,61 | Přečteno: 776x | Politika

Tomáš Růžička

Reakce na otevřený dopis Jiřího Payna premiérovi ČR ze dne 20.6.14

Následující text je reakcí z prostředí protestantské církve (Jednoty bratrské) stojící na hodnotách, které se utvářely po několik staletí. Rád bych tímto textem upozornil na alespoň některé nepřesnosti či omyly, kterých se Jiří Payne ve svém dopise dopustil. Jsem si vědom, že celá problematika odluky církve od státu je často řešena pod tlakem emocí, ve kterých lidé nejsou schopni rozlišit, co je pravda, a co zavádějící nebo neúplná informace. Mým záměrem je však především věcná a otevřená diskuse o otázkách postavení církve ve společnosti, které tento dopis nastiňuje a které je určitě potřeba otevřít a zrevidovat.

2.7.2014 v 9:00 | Karma: 16,55 | Přečteno: 1275x | Politika

Tomáš Růžička

Životní křižovatky

Ve svém životě se všichni čas od času ocitáme na křižovatkách, na kterých se rozhodujeme, kam dál. Zvažujeme, jaké kroky udělat a jaký dopad budou mít na náš život. Tato rozhodnutí pak ovlivňují směr i průběh našeho života. Neschopnost se na těchto křižovatkách rozhodnout stejně jako volba špatného směru nás může paralyzovat a přivodit nám depresi. Na tato zásadní i drobnější rozhodnutí se můžeme dívat z různých úhlů a více lidí může mít odlišné přístupy ke stejné věci. S respektem k různým zkušenostem a úhlům pohledu na život bych Vám chtěl ukázat pohled křesťana a ukázat Vám jeden nástroj, který pomáhá se na rozcestích zorientovat a rozhodnout.

11.4.2014 v 9:25 | Karma: 11,84 | Přečteno: 497x | Ostatní

Tomáš Růžička

Rusko a Evropská unie

Nesmiřujme se s tím, co vidíme kolem nás. Svobodu druhých musíme respektovat, jinak si nevšimneme, že přicházíme o tu svoji. Když jsem přednášel na školách o nebezpečí náboženských sekt, vyprávěl jsem dětem příběh, na kterém jsem ukazoval, jak sekty působí. Jedná se o pokus, který byl prováděn na rybách. Pokud vědci vodu v akváriu prudce zahřáli na 80 stupňů, ryby se snažily z vody vyskočit ven, protože voda pro na ně byla příliš horká. Když se však tato voda zahřívala pomalu, ryby se vždy aklimatizovaly a na vyšší teplotu si zvykly. Aniž si to uvědomovaly, pomalu se blížila teplotní hranice, kterou jejich organismus nemohl unést, a v horké vodě se uvařily. Tento princip postupného zahřívání a servírování skutečností používají nejen náboženské sekty, aby získaly plnou kontrolu nad životem člověka, ale také totalitní a autoritářské režimy, které tak získávají vládu nad národy a skupinami lidí. Nebezpečí tohoto postupu spočívá v tom, že si vždy přivyknete na drobnou změnu a novou skutečnost začnete brát jako normální, ta však otevírá dveře změnám dalším a po nějaké době zjistíte, že děláte a akceptujete věci, které byste před několika lety považovali za absurdní a nepřijatelné.

24.3.2014 v 11:59 | Karma: 37,80 | Přečteno: 4606x | Politika

Tomáš Růžička

Zázraky jsou možné

Lidé touží po nezávislosti, svobodě, chtějí dobývat svět a objevovat Ameriku. To, co nás však nejvíc omezuje, je naše vlastní myšlení. Stále i mnoho inteligentních lidí věří, že jsme na Zemi díky pouhé náhodě, a tato perspektiva, ze které se na sebe i svět kolem dívají, je velmi frustrující. Vždyť pokud jsme na Zemi náhodou, nejsme víc než jiní živočichové a je také otázkou náhody, co s námi bude. Existuje však i jiný pohled na život, který říká, že pouze ve spojení se svým Stvořitelem překoná naše mysl své limity, můžeme rozvinout plně své schopnosti a naplnit vize, ke kterým jsme stvořeni.

14.3.2014 v 10:10 | Karma: 15,17 | Přečteno: 581x | Věda
  • Počet článků 41
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1337x
Správce sboru Jednoty bratrské v Praze, manžel a otec tří dětí, který rád cestuje, fotí a dělá smysluplné věci.

Seznam rubrik